Mentalismus

To, čemu věnujeme své myšlenky, tomu věříme a to projektujeme do reality a tím to manifestujeme ve hmotě. Tím se utvrzujeme v "naší pravdě" a dáváme si potvrzení, že to tak je. Schopnost manifestace máme všichni a všichni to děláme, většinou nevědomě. Někteří to prolomili, rozklíčovali, říkají tomu Tajemství a podobně. Všichni tohle děláme a projektujeme, manifestace ve hmotě je to, co máme v sobě. To mohou být programy, myšlenky, obrázky, asociace a všechno, čemu uvěříme, že je to pravda, uvnitř sebe, tak to projektujeme do reality. Vztahy jsou o tom samém. Tomu říkáme, že svou vibrací si to přitahujeme do života. Tím, že o někom myslíme tak a nebo jinak, tím ho ovlivňujeme a vytváříme na něj tlak, který se nám vrací. Proto je důležité a podstatné, přijímat druhé takové, jací jsou. Nedělat si o nich iluze, neasociovat to s našimi zkušenostmi s jinými lidmi, neporovnávat, nedomýšlet si a nedotvářet. Vztahy rozeberu v další části.

Podívejte se na svůj život a na to, co se vám v něm líbí a co se vám v něm nelíbí. Potom si začněte všímat svých myšlenek, zda jsou pozitivní, negativní, nebo vám jen tak běhají hlavou a vy si je kolikrát ani neuvědomíte. Někdy se ve své mysli věnujeme vzpomínkám a přetváříme si scénáře toho, co by mohlo být. Jindy zase o některých situacích přemýšlíme, co by mohlo nastat a v hlavě nám běží myšlenky samy od sebe, dokonce někdy vidíme film ve své hlavě. A to je přesně to, co nám vytváří realitu našeho života. Stačí, abyste něco slyšeli, začnete na to myslet a už vám v hlavě běží myšlenky jako o závod a tvoří situace, které nenastaly, většinou jsou to negativní věci a pak se divíte, jakto že ta situace nastala a domníváte se, že jste viděli do budoucna, nebo to byla vaše intuice. Někdy si ani neuvědomíte, že jste na to mysleli. Nebo si pak řeknete: "Přesně to jsem říkala, že se stane!" Nebo "Přesně to jsem si myslela, že se stane!" Nejvíc výstižné je, když vám někdo řekne svůj názor na situaci a kam vede a pak vy tomu uvěříte, mele se vám to v mysli a pak ten dotyčný řekne:"Vidíš? Já jsem ti to říkal!" Začněte si všímat, jak na vás má vliv co se děje kolem vás, jak lidé hovoří, jak jednají a v jakých jsou situacích a pak se podívejte, jak jste se s jejich prožitky ztotožnili a přijali je za své, čímž se vám po čase projevili ve vašem životě. Jak to, že to tak je? A jak to funguje? Universum, Bůh, to je něco, co vás převyšuje. Tak jako neřešíte Slunce a koloběh vesmíru, střídající se roční období, tohoto jsme součástí, ale my to neovlivňujeme, nezasahujeme do toho a nekontrolujeme. Tohle nás převyšuje, má to svůj řád, Země se točí kolem slunce v pravidelných intervalech tak jako ostatní planety ať vy chcete nebo ne. A tato síla, inteligence, to vás převyšuje. Toto je fakt, a je třeba pokory a respektu k této vyšší inteligenci. Universum nebo Bůh, je jedno jaký tomu dáme název, nebo jakou tomu chceme dát formu. Je to víc než jen co se dá pojmenovat ve vědách a pozorováním sdělit principy jejich fungování a systému. Universum, Bůh je velice citlivá membrána, inteligentní jemněhmotná energie, je opět jedno, jaký název nebo přívlastek tomu dáme. Jde o to, jak to funguje. Universum, Bůh vás vnímá, je to velice citlivá membrána, která vámi rezonuje a přijímá vás neustále. Neustále cítí, co vy vysíláte, na co myslíte, jaké máte pocity a to vám pak vrací ve hmotě, v realitě.

Proč to tak je? Nyní se vrátím ke schopnosti manifestace a k tomu, jak si vytváříte svůj život. Vaše životy neovlivňuje osud, ale vy. Neustále reagujeme na své okolí a na podněty z něj. Každý okamžik vašeho života reagujete aniž si to uvědomujete. Tedy rezonujete s podněty toho, co je kolem vás, reagujete na lidi, situace, zkrátka všechno. Rezonujete buď pozitivně, nebo negativně. Ke všemu si vytváříte názor a zaujímáte stanovisko. Buď přijímáte, nebo odmítáte, buď je to pozitivní, nebo negativní. Pokud je neutrální stanovisko, pak tím nerezonujete. Dám vám příklad, aby se vám to lépe pochopilo. Jste na kávě s kamarádem nebo kamarádkou a povídáte si o nějaké příhodě, většinou mluvíte o problémech. Vy si vytváříte ve své mysli obrazy toho, co vám vypráví váš protějšek a přicházejí nějaké pocity. Zaujímáte stanovisko k tomu, co vám říká, představili jste si to ve své mysli. Už tím rezonujete, přestože se vás to netýká. Obsah sdělení jste touto akcí spustili, universum vás vnímá. Velmi brzy se podobná věc přihodí ve vašem životě a vy se divíte, jak máte podobné zážitky jako vaši přátelé, jak máte podobné problémy a myslíte si, že to je způsobeno nějakou blízkostí a jste rádi, že máte tolik společného ke sdílení. To, že jste si to vytvořili a přitáhli do svého života, manifestovali ve hmotě, to si ani neuvědomíte. Samozřejmě že universum má své zákony a principy, takový systém by bez toho nemohl fungovat. Většinou se leknete, když slyšíte zákony, protože si představíte asociaci známého systému státního, který tady byl a je a hned si řeknete, jestli něco neporušujete a nepřijde trest. Zákony universa jsou cestou a klíčem. Ničím jiným. Trest nepřijde. Vše na planetě Zemi je tu tak, že je to škola, vy postupujete podle poznání, která si sami do života přitahujete. Protože pokud něčím rezonujete, tak je třeba poznání, proč tím rezonujete. To jsou lekce. Jak jinak byste chtěli lekci pochopit a něco se naučit, postoupit do dalšího levelu, dalšího stupně, než když si to prožijete, procítíte a máte zkušenost? Když si to neuvědomíte, co vám lekce ukazuje, tak vám zůstanou stejné myšlenky a názory i pocity a koloběh se opakuje, opět si to přitáhnete do života. Například, proč si většinou ženy vyrůstající v rodině alkoholika vyberou za partnera také alkoholika a i když změní partnera, tak většinou jsou opět s dalším alkoholikem? Vybírají si "podvědomě" stejné typy partnerů. Připadají si pak prokleté. Hledají odpovědi venku místo uvnitř. Opakujících se situací za jiných okolností, s jinými lidmi se jen zvyšuje intenzita lekce, kdy už konečně uvidíme ten stále se opakující vzorec a změníme myšlení. Změna myšlení je klíčem a návodem, pokud se nám v životě děje něco, co nechceme. Druhé lidi svým myšlením ovlivňujete, ale ne tak, že myslíte na to, jak by se měli chovat a co by měli dělat a oni to pak dělají. Takhle to nefunguje. Jak vaše myšlení ovlivňuje druhé lidi rozeberu v rubrice Vztahy.
Pokud naše realita není tím, čím chceme, když oblasti našeho života nefungují, jak chceme, pak je třeba se nad tím zamyslet a hledat odpovědi uvnitř sebe a změnit myšlení. Cokoliv, co je v nás, je pak odrazem v realitě, manifestací ve hmotě. Nejvíce se takové myšlení projevuje v penězích, ve vztazích. Rozklíčujeme a všímáme si nápovědy podnětů z okolí, vnitřní a okolní energie maximálně ke svému prospěhu a růstu. Tedy není třeba si dělat starosti s tím, že něco nefunguje v našem životě jak chceme a nebo že nám okolí nedává zpět to, co chceme. Jsou to vždy nápovědy o našich lekcích a je třeba zamyslet se, co nám to vše ukazuje, nebo-li zrcadlí. Přijměte svou zodpovědnost, že se vám v životě nic neděje jen tak. Vážně vás baví dávat energii na hledání chyb u druhých a vinit okolí za to, že nejste šťastní? Je radost pochopit, že je to vaše cesta a stále vám na ní vedou směrovky. Pokud je nechceme vidět, utíkáme před nimi, schováváme se za křivdy, které nemůžeme přece odpustit a máme vždy své proč pro naše jednání, máme vždy mnoho důvodů a omluv proč nedávat lásku a proč se zaměřovat na ostatní než na sebe. Tak pak se lekce zintenzivňují a vedou až k obrovským životním dramatům, než konečně začnete opravdu hledat v sobě. Někteří ani tak nezačnou hledat a dožijí svůj život v těchto iluzích o realitě a přesvědčeních. Žijte svůj život a najděte své směrovky, tuhle práci za vás nikdo neudělá. Je to radost všímat si a objevovat principy zde vyjevené ve svých životech. Pak je váš život hrou, kde znáte pravidla a víte, jak žít. Článek můžete sdílet, tisknout, kopírovat a šířit dál v nezměněné formě. autor: Dani

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz